sobota 4. ledna 2014

Ohlédnutí za rokem 2013: kolo, film, hudba a knihy

Jaký byl pro mne rok 2013? Co se mi líbilo nejvíce a co nejméně? Než se dostanu k filmu, hudbě a knihám, začnu z úplně jiného soudku, a sice sportem.

CYKLISTIKA

Já po držkopádu v severním Vietnamu
V roce 2013 jsem na kole najezdil 3948,6 km, což je značný nárůst oproti roku předchozímu (2614,2 km). Původně jsem za svůj největší cyklistický výkon roku považoval jarní přejezd And sedlem ve výšce 3831 metrů nad mořem. Jenže na podzim se ukázalo, že na podnebí záleží, takže výjezd z nuly do 1652 metrů nad mořem v tropech byl rozhodně fyzicky náročnější. Snad v životě jsem nebyl takhle zpocený. Situaci samozřejmě nahrávalo, že se kromě těchto dvou dovolených dalo jezdit na kole takřka celoročně, takže jsem první kilometry začal nabírat 10. února, a cyklistickou sezónu zakončil 26. prosince. Teď je sice momentálně venku také přijatelné počasí, ale obě kola mám v servisu. U ostatních sportů sice vykazuje moje statistika pokles, ale jde o zanedbatelné hodnoty: naběhal jsem toho o 10,5 km méně a o 3 hodiny méně jsem strávil spinningem.

FILM

V roce 2013 jsem na plátnech kinosálů viděl rovných 70 projekcí, což není to samé jako 70 filmů. Občas jsem dostal za jedno vstupné několik kratších filmů, na druhé straně díky producentům jsem se od Larse von Triera dočkal jen půlky filmu. Většinu projekcí jsem navštívil v Jičíně, ale 24 zářezů má na svědomí karlovarský filmový festival, a několikrát jsem vyrazil i do Prahy, ať už na filmy artové (Hon, Sunset Blvd.) či komerční (Muž z oceli, Hobit: Šmakova dračí poušť). Prakticky jsem ovšem vypustil ostatní filmové festivaly, takže u mne mají po jedné položce pouze La película a ASEAN. Na druhou stranu jeden festival přišel i ke mně, takže dva tituly ze Severského filmového podzimu jsem mohl sledovat ve svém obvyklém biografu. Tahle sranda mě dohromady stála 6468 Kč, což znamená průměrné vstupné ve výši 92,40 Kč.
Tenkrát na Západě

Desítka nejlepších projekcí:
6. Hon
10. Cesta

Pár dalších speciálních kategorií:
Nejlepší český film: Jako nikdy
Nejlepší animovaný film: O myšce a medvědovi
Nejlepší dokument: Zablácené město
Nejlepší krátký film: Sophia a Richie
Nejoriginálnější filmový zážitek: Atropa
Překvapení roku: Rivalové
Nejpřeceňovanější film: Iron Man 3

Docela se mi dařilo vyhýbat se špatným filmům, takže vlastně jedinou podprůměrnou projekcí zůstal koprodukční horor V/H/S/2. Když to šlo, tak jsem se snažil vyhýbat 3D, které za něco stálo stejně asi jen v případě Gravitace. Jinak je to jen příplatek za tmavší film, na který musíte koukat v brýlích. Většina potenciálně zajímavých titulů do jičínského biografu vůbec nedorazila, pár jsem jich prošvihl v práci či během dovolených. Stále platí, že kino nehraje, pokud nepřijde alespoň pět platících diváků (ale v prosinci mě tam mile překvapili, když pustili Kapitána Phillipse jen pro dva lidi – třeba to byla nějaká speciální akce v měsíci, kdy kino slavilo 90 let své existence), díky čemuž jsem přišel o několik dalších filmů. Zde je jejich seznam a v závorce počet zájemců o projekci včetně mé maličkosti (myslím, že to také má jistou vypovídací hodnotu):

Sedm statečných
Ve své domácí filmotéce jsem přivítal několik desítek nosičů Blu-ray, ve většině případů nakupovaných přes Aukro, a v případě českého e-shopu využívající akčních slev. I když se dostalo i na méně obvyklé zdroje, jako třeba německý
Amazon, kde už jsem nakupoval několikrát a pokaždé mě překvapilo, když přišlo přesně to, co jsem chtěl. Němčina je pro mne totiž zhruba stejně srozumitelná jako svahilština. Ale filmy jako Barton Fink, Fargo nebo V přístavu existují na nosičích s českými titulky, a přesto se do české distribuce vůbec nedostanou. Budiž, u nich mne to nepřekvapuje, ale legendární western Sedm statečných má i český dabing, a také je dostupný pouze v zahraničí.

Nejlepší filmové BD: Hledá se Nemo
Nejlepší koncertní BD: Led Zeppelin: Celebration Day

Trh s DVD se už skoro zhroutil, přesto se i tady čas od času nějaká ta perla vyloupne.

Nejlepší film vydaný na DVD: Můj soused Totoro

Televizní nabídku sice rozšířil potenciálně zajímavý kanál ČT art, ale ukázalo se, že pro nějaký artový film se v jeho programové skladbě najde místo tak jednou týdně, což mne nijak nenadchlo. Nejvíce se mi nakonec líbil reprízovaný seriál Andělé v Americe, nejméně trapný pokus o komedii Slečna Flintová.

HUDBA

Soilwork: The Living Infinite
S mojí návštěvou různých koncertů to bylo velmi slabé. Plzeňský Metalfest jsem kvůli počasí vzdal po prvním dni, déšť mi kazil i koncert v zámeckém parku v rámci festivalu Jičín – město pohádky. Pod střechou jsem byl ve Zlíně na Zimním Masters of Rock a v Praze na Christmas Metal Symphony. Dost chudá úroda. Nejlepším dojmem na mne zapůsobila vystoupení kapel Soliwork, Kamelot a ReVamp ve Zlíně + Joey Belladonna s kapelou a orchestrem v Praze. O všech třech festivalových akcích jsem tu na blogu psal samostatné příspěvky.

K tomu mohu ještě přidat 33 hudebních nosičů ve své sbírce. Se stahováním či streamováním hudby z internetu jsem stále ještě nezačal. Většina cédéček je metalových, a ne všechna byla zrovna loňská. S utrácením za soundtracky jsem v podstatě přestal, mé nové přírůstky už jsou pouze archívní klasiky.

Nejlepší album roku: Soilwork: The Living Infinite
Nejlepší progresivní album: Dream Theater
Nejlepší thrashmetalové album: Annihilator: Feast
Nejlepší album se ženou u mikrofonu: Tarja: Colours in the Dark
Nejlepší debutové album: The Winery Dogs
Blacksad
Nejlepší album mimo žánry: Chaostar: Anomima
Nejlepší české album: Nil: The Velvet Touch of Tongue

LITERATURA

V roce 2013 jsem přečetl jen 13 knih, což je tedy hodně slabé. Dvě z nich si tu na blogu dokonce vysloužily vlastní příspěvky (tady a tady). Stále u mne převládá fantastická literatura, ale občas se podívám i na něco úplně jiného.

Nejlepší překladový román: Paolo Bacigalupi: Dívka na klíček
Nejlepší český román: Edita Dufková: Zpráva z Hádu
Nejlepší nefantastická kniha: Martin Ryšavý: Vrač
Nejlepší komiks: Juan Díaz Canales (scénář) a Juanjo Guarnido (kresba): Blacksad